Možná,

26. února 2011 v 19:16 | Darling |  z hlavy mé
že přejdu na blogspot.com. Na blog.cz jsem zvyklá už pět let. Sice nemám ráda změny, ale jednou za čas se změna udělat musí. Zůstanete i nadále mými věrnými posluchači? Mohu vás pozvat na mé nové sídlo (až bude dodělané)? Vaše Darling

Malá rada do života

24. února 2011 v 18:25 | Darling |  z hlavy mé
Nikdy, ale opravdu nikdy nenechávejte věci na poslední chvíli.
Jinak to s vámi dopadne takhle, věřte mi...
 


Slíbené Do ouška 2

21. února 2011 v 12:48 | Darling |  do ouška
Když jsem byla malá, moc ráda jsem chodila na louku za městem. A dodnes je to mé nejoblíbenější místo, kde se cítím tak svobodně a krásně. Možná i za třicet let náhodou půjdu tou samou cestou po té samé louce a pořád budu mít ten samý pocit.
1) Priscilla Ahn - A Dream


Úžasný a přitom tak jednoduchý nápad s vodou a deštěm.
2) The Swell Season - Low Rising


3) Gregory Alan Isakov - If I Go I'm Goin


A teď konečně něco neuspávajícího :)
4) John Butler Trio - Good Excuse


5) Z červeného trpaslíka :)


6) Queen - Bohemian Rhapsody



A nakonec, všechno nejlepší k včerejším narozeninám, Kurte!
7) Nirvana - Jesus Doesn't Want Me For a Sunbeam


Maturitní excesy

19. února 2011 v 10:53 | Darling |  z hlavy mé
Dvě malá piva a Já chci žít nonstop
bývalý spolužák se rozvášnil a v opojení vrhl se na spolužačku
takto pozorováni mýma vytřeštěnýma očima
Dvě frisca a Disopříběh
rozvášněná tancující paní třídní

Bylo to krásné, ale pro příště bych raději vynechala část prvního a čtvrtého verše.



Do ouška

16. února 2011 v 19:08 | Darling |  do ouška
Zdravím, přátelé. Poslední dny přežívám v absolutní nečinnosti u sledování filmů s Pierrem Richardem a kreslením portrétů, jelikož jsem se zúčastnila kreslení pravou mozkovou hemisférou - vřele doporučuji. V následujícím týdnu dodám oskenované kresby. A také poslouchám takové ty písně, které vás uvedou do transu vzpomínání. S mým přítelem jsme se tak nějak shodli, že Štěstěna nám nepřeje dostatek času a náš vztah jde pravděpodobně ke dnu. V přátelském duchu, samozřejmě. Ono je to se mnou složité. Po pěti letech jsem si uvědomila svou náklonnost k jistému spolužákovi, který kdysi ke mně tuto náklonnost choval. Celé je to zamotané. Přestávám řešit své vztahy a sobecky se věnuji jen sama sobě. A vám, pochopitelně. A teď vám něco pustím do ouška:

Nachthimmel

31. ledna 2011 v 18:28 | Darling |  z hlavy mé
.

.    Většina z nás si pod slovem obloha představí modrý obal naší Země. Občas na ní zazáří slunce, občas z toho zaprší. Ale když k tomuto slovu přidáme přídavné jméno "noční", dáme tím větší svobodu naší fantazii. Někdo si vybaví romantický zážitek se svou první láskou, básníka může inspirovat, astronoma fascinovat a někdo na ní může vidět Malého Prince a ptát se: "Spásl nebo nespásl beránek květinu?"
.    Ten tajemný svět vznášející se nade mnou mne dobíjí zvláštní energií. Vidím v něm nepopsatelné krásno. Mám touhu objevovat neobjevené. Světlo hvězd ve mi dává pocit naděje a ve Měsíci  vidím mého průvodce noční oblohou. Ten pohled bych nazvala očistným rituálem pro moji duši, je to taková nadpozemská náplast na bolístky způsobené strastmi každodenního života.
   Někteří lidé si vůbec neuvědomují, kolik krásných věcí okolo nás máme. A to zcela zadarmo. Upřímně, kolik jste zaplatili za jediný pohled na oblohu a kolik za koupi bezcenné hlouposti, ze které sice máte radost, můžete si ji vzít do ruky, osahat každý její záhyb, ale za chvíli vás možná omrzí. A tohle byste s oblohou sotva zvládli. Člověk by se měl naučit radovat se z maličkostí okolo nás. Proto se zkuste jednou zahledět do toho nočního tajemna a kochat se, dokud nám i obyčejný pohled na oblohu stát nezdaní.

Kam dál