Únor 2011

Možná,

26. února 2011 v 19:16 | Darling |  z hlavy mé
že přejdu na blogspot.com. Na blog.cz jsem zvyklá už pět let. Sice nemám ráda změny, ale jednou za čas se změna udělat musí. Zůstanete i nadále mými věrnými posluchači? Mohu vás pozvat na mé nové sídlo (až bude dodělané)? Vaše Darling

Malá rada do života

24. února 2011 v 18:25 | Darling |  z hlavy mé
Nikdy, ale opravdu nikdy nenechávejte věci na poslední chvíli.
Jinak to s vámi dopadne takhle, věřte mi...

Slíbené Do ouška 2

21. února 2011 v 12:48 | Darling |  do ouška
Když jsem byla malá, moc ráda jsem chodila na louku za městem. A dodnes je to mé nejoblíbenější místo, kde se cítím tak svobodně a krásně. Možná i za třicet let náhodou půjdu tou samou cestou po té samé louce a pořád budu mít ten samý pocit.
1) Priscilla Ahn - A Dream


Úžasný a přitom tak jednoduchý nápad s vodou a deštěm.
2) The Swell Season - Low Rising


3) Gregory Alan Isakov - If I Go I'm Goin


A teď konečně něco neuspávajícího :)
4) John Butler Trio - Good Excuse


5) Z červeného trpaslíka :)


6) Queen - Bohemian Rhapsody



A nakonec, všechno nejlepší k včerejším narozeninám, Kurte!
7) Nirvana - Jesus Doesn't Want Me For a Sunbeam


Maturitní excesy

19. února 2011 v 10:53 | Darling |  z hlavy mé
Dvě malá piva a Já chci žít nonstop
bývalý spolužák se rozvášnil a v opojení vrhl se na spolužačku
takto pozorováni mýma vytřeštěnýma očima
Dvě frisca a Disopříběh
rozvášněná tancující paní třídní

Bylo to krásné, ale pro příště bych raději vynechala část prvního a čtvrtého verše.



Do ouška

16. února 2011 v 19:08 | Darling |  do ouška
Zdravím, přátelé. Poslední dny přežívám v absolutní nečinnosti u sledování filmů s Pierrem Richardem a kreslením portrétů, jelikož jsem se zúčastnila kreslení pravou mozkovou hemisférou - vřele doporučuji. V následujícím týdnu dodám oskenované kresby. A také poslouchám takové ty písně, které vás uvedou do transu vzpomínání. S mým přítelem jsme se tak nějak shodli, že Štěstěna nám nepřeje dostatek času a náš vztah jde pravděpodobně ke dnu. V přátelském duchu, samozřejmě. Ono je to se mnou složité. Po pěti letech jsem si uvědomila svou náklonnost k jistému spolužákovi, který kdysi ke mně tuto náklonnost choval. Celé je to zamotané. Přestávám řešit své vztahy a sobecky se věnuji jen sama sobě. A vám, pochopitelně. A teď vám něco pustím do ouška: